Nejsem advokát Andreje Babiše, ale v jednom s ním bezvýhradně souhlasím. Totální ovládnutí státní správy pouze jedním ideovým proudem, navíc s velmi asociálními parametry a nebezpečnou zahraniční politikou, je tou nejhorší zprávou pro občany ČR.
Co vedlo k tomu, že pravice ovládla státní správu a má ve svých rukou veškerou moc? Především to, že – sama sjednocena – soupeří se zcela roztříštěnou reprezentací středolevého a levého spektra naší politické scény. A k tomu jí velmi zdatně a dlouhodobě sekundují média, zejména ta veřejnoprávní. To se zcela rozchází s jejich posláním. Ona jsou tady pro všechny občany, bez ohledu na jejich názor. A oni také musí platit ze svých daní a svými koncesionářskými poplatky i veřejnoprávní média. A platí je povinně, bez ohledu na to, zda souhlasí s preferovanými názory a politiky těchto novinářů.
Vlajkovou lodí určitého segmentu novinářů je nálepkování opozice. Nejenom v obecném slova smyslu, ale doslova též opozice své. To proto, že se zcela ztotožnili s provládní propagandou, a kdo ji nesdílí, je jejich nepřítel. To dávají najevo výběrem hostů do svých debat, případně mistrováním až urážením opozičních politiků, pokud do debaty dostanou pozvání.
Miláčky jsou vládou podporovaní kandidáti
Vraťme se ještě k prezidentské kampani. V té byli miláčky, hlavně veřejnoprávních médií, vládou podporovaní kandidáti. V druhém kole pak Petr Pavel. V prvé řadě bylo donekonečna opakováno to nejhloupější klišé o rozdělování společnost. Každý výrazný politik, včetně pana prezidenta, názorově rozděluje společnost. Není už načase, aby někdo hlasitě deklaroval, co to vlastně znamená?! Tak například já nebudu s křivopřísežníkem, novým prezidentem, vůbec souhlasit s jeho morální integritou, jeho antisociálními a militantními názory a se mnou 2,4 z cca šesti milionů zúčastněných voličů. Nepůjdeme do ulic a neponeseme nad hlavou v průměru čtyřmetrové »cosi«, v jehož středu je hlava prezidenta, jak už jsme to v minulosti jednou zažili. Bude mít na tom pan Pavel zásluhu, že se takto nebudeme chovat, nebo to vypovídá o úrovni demonstrantů?
A v zemi neomezených možností USA, tam je to rozdělování společnosti ještě nepřehlednější. Když byl zvolen prezidentem »společnost rozdělující« republikánský kandidát Donald Trump, vyšli do ulic zhrzení voliči demokratického kandidáta a plenili obchody, podpalovali auta a více než hlasitě dávali najevo nesouhlas s výsledkem. Když byl zvolen »společnost sjednocující« Biden, vyšli do ulic zhrzení voliči republikánského kandidáta a plenili obchody, podpalovali auta a více než hlasitě dávali najevo nesouhlas s výsledkem. Najděte dva rozdíly v reakci voličů obou prezidentských voleb. Nutno dodat, že ti roztrýznění republikánští voliči vyhlášení výsledků voleb ještě okořenili brutálním napadením Bílého domu.
A nejen po volbách je značný rozdíl mezi příznivci obou táborů. Vzpomeňme chování Pavlových příznivců na mítincích Andreje Babiše. Znemožňování projevu k vlastním sympatizantům. Obrovský hluk podporovaný pískáním na píšťalky, které rozdávali politici vládních stran. To je ta demokracie, kterou se tyto strany neustále zaštiťují? Přeřvat hlas opozice a stupňovat to až k fyzickým konfliktům. Své zkušenost s tím má i KSČM. Neustálé ataky od tzv. demokratických odpůrců na všech svých mítincích včetně májových oslav. Takto brutální útoky na setkání se svými sympatizanty opačný tábor nehlásí. A jistě by to okamžitě učinil a byla by toho plná média, pokud by tomu tak bylo. Kdo tedy rozděluje společnost?
Významy slov se posouvají, platí dvojí metr
Samostatnou kategorií mohutné novinářské manipulace je vlastní výklad bonmotů nepodporovaných politiků, výklad hesel na billboardech. Příkladem může být výraz »jsem politik, ne voják«. Všichni samozřejmě víme, že voják nevyhlašuje válku. Ale je symbolem silového řešení konfliktu. Zatímco od politika všichni očekáváme, že konflikt bude primárně řešit diplomatickým jednáním a hledáním konsenzu. Paní Černochová, pan Pavel, servilní novináři tomu nerozumí, nebo nechtějí rozumět a ještě štěkají na A. Babiše, aby se za tento normálním lidem srozumitelný výraz omluvil. A ještě záměrně vytvářejí skupinu pseudopostižených lidí, v tomto případě vojáků.
Často také lze vidět posouvání významu slov. Pan generál v kampani prohlašoval, že trvalý mír je iluze. Pan Babiš toto v kampani správně a přesně komentoval, že pan Pavel nevěří v trvalý mír. To už je snad pod úroveň příčetných lidí komentovat. Když je něco pro mě iluze, znamená, že v to věřím?! A tady se pan Řezníček, v prezidentském duelu 22. 1. 2023, ještě navíc dopustil naprostého hulvátství. Osočil prezidentského kandidáta slovy »Proč lžete, pane Babiši?«. Je vůbec eticky přijatelné, aby moderátor soudil své hosty a v takto významné debatě? Kdo mu dal k tomu mandát? Navíc je buď velmi hloupý, nebo záměrně překrucuje význam slov.
V této debatě se připomněla ještě nebezpečnější věc. Pan generál dříve plédoval za vyslání kontingentu NATO na Ukrajinu. To připomněl jeho oponent v prezidentských volbách. Pan Pavel to obhajoval tím, že nezamýšlel vyslání bojových jednotek, ale o zajištění humanitárního koridoru vojáky NATO. A co když dojde k nechtěnému zásahu těchto »nebojových« jednotek ruskou, byť zbloudilou, raketou? Jaká bude reakce NATO? Nemají k podobným akcím mandát mírové sbory OSN? To už je opravdová hra s ohněm. A mohla by se tak reálně naplnit přečasto citovaná slova premiéra Fialy a jeho zbraněmi harašící vlády, že jsme ve válce. A kdo tedy vlastně neustále straší lidi?
Ze dvou špatných řešení zvítězilo to horší
Potkalo nás to nejhorší, co se mohlo stát. Mezi dvěma špatnými volbami zvítězila ta výrazně horší. Ale nevyrazím kvůli tomu do ulic s obrovskou maketou »čehosi«, na jehož vrcholu bude zářit hlava pana Pavla, nebudu převracet a podpalovat auta, ani nebudu plenit obchody. Zatnu zuby a budu se nedočkavě těšit na další volby a věřit, že to pro obyčejné lidi dopadne lépe. Pokud ještě nějaké volby budou.
Vladimír NĚMEC
