Zájemci o akci Napoleon v Brně zažili v sobotu 26. listopadu dobu, kdy císař Napoleon vstoupil do Brna. Podvečerní Brno ožilo klapotem podkov koní s dragouny v sedle a pěší armády v dobových uniformách procházejících ulicemi za rachotu bubnů. Viděli císařskou gardu a s trochou štěstí zahlédli v kočáře i francouzského císaře. Přijel na brněnskou radnici a od primátorky Markéty Vaňkové si vyžádal symbolický klíč od města. Mnozí se zúčastnili i pietního aktu v katedrále sv. Petra a Pavla.
Jak to bylo v roce 1805? První zprávy o tom, že francouzské jednotky vstoupily u Znojma na moravskou půdu, přišly do Brna 17. listopadu. Vypukla panika – kdo z vrchnosti mohl, bral nohy na ramena. Za nepopsatelného zděšení Brňanů opustili město v pondělí 18. listopadu i vojáci špilberské posádky. Strach, úzkost i beznaděj. Nejen to prožívali všichni, kteří zůstali napospas.
V Brně se objevili první Francouzi v úterý 19. listopadu – byli to jízdní myslivci maršála Mura s dalšími jezdeckými útvary. Projeli Brněnskou bránou na konci dnešní Pekařské ulice a vřítili se dovnitř hradeb jako blesk. Za pár minut obsadili celé vnitřní město. Pravidelný tep hlavního města Moravy se zastavil. Už proto, že v Brně se tyto dny rychle střídaly rakouské, ruské a francouzské jednotky, jejich vojáci snědli a pobrali obyvatelům všechno, co jim přišlo pod ruku. Na následující den, 20. listopadu, ohlásili Francouzi slavnostní příjezd Napoleona Bonaparteho. Francouzský císař oděný v šedém plášti a s jednoduchým dvourohým kloboukem dorazil do města v doprovodu své gardy kolem 13. hodiny.
Strach sevřel obyvatele
Obyčejným občanům přinesl Napoleonův příjezd řadu nepříjemností a ovládl je strach. Báli se, že je přímo zasáhne i válečný střet, ke kterému se schylovalo. Když začali Francouzi stavět opevnění kolem Židovské brány – v místech dnešního hlavního nádraží – špitalo se mezi Brňany o tom, že se město stane posledním bodem odporu francouzské armády.
Napoleon měl ale s polohou bojiště jiné plány. Chtěl spojence vylákat do mírně zvlněného terénu mezi Brnem a Slavkovem. Počínaje 21. listopadem vyjížděl se svým doprovodem z města denně do těchto míst a svým generálům bedlivě kladl na srdce: »Prohlédněte si důkladně tento terén. Bude to bojiště. Budete tu muset sehrát svoji úlohu.« Do Brna se pak vždy vracel až za tmy.
Legendární bitva u Slavkova či »bitva tří císařů« (francouzského, rakouského a ruského cara) za nové mocenské imperiální přerozdělení Evropy se udála mezi Brnem a Slavkovem ráno 2. prosince 1805. I slunce, které vstávalo z kopcovité krajiny, bylo ten den krvavě červené. Francouzi znenadání zaútočili z mlhy na boky spojeneckých rakousko-ruských armád, k poledni si vysloužili vítězství. Dle odhadů se počet obětí na slavkovském bojišti liší – pohybuje se od 20 000 do 33 000 zabitých lidí. Šlo o jednu z nejkrvavějších bitev na našem území.
(vž)
FOTO – Magistrát města Brna
