Město úspěšné díky společenské rovnosti

19

Američtí vědci v nové studii došli k závěru, že starobylé město Monte Albán na jihu Mexika, které prosperovalo navzdory své nepříznivé poloze spojené s nedostatkem vody a orné půdy, svých výrazných úspěchů dosáhlo díky společenské rovnosti. O výzkumu informoval deník The Guardian.

Dávná metropole, založená asi pět set let před naším letopočtem, byla zhruba se sedmnácti tisíci obyvatel administrativním i náboženským centrem Zapotéků. Z vědecké studie vyplývá, že vysvětlením její až 1300 let trvající relativní prosperity a populačního růstu, by mohly být právě jenom malé rozdíly mezi bohatými a chudými lidmi a rovnější rozdělení moci. »V Monte Albán existuje jen velmi málo náznaků materiálních nerovností, nebo že by tam byla koncentrovaná či silně autokratická vláda,« řekl Gary Feinman, spoluautor studie a kurátor antropologického oddělení muzea přírodní historie v americkém Chicagu. »Naopak je zde mnoho náznaků vzájemné spolupráce mezi jednotlivými domácnostmi,« dodává.

Velká pospolitost

Architektonické rozložení města naznačuje, že společnost byla mnohem pospolitější než jiné společnosti té doby, ačkoli určité rozvrstvení lze vypozorovat i tady. Například ve vyšších polohách kopce stála atraktivnější a větší obydlí než níže na svahu. Neexistovala ale tehdy žádná krypta sloužící jako úkryt pro poklady nebo zdobný palác, kde by sídlil vládce.

Místní komunita podle názoru vědců k jednotlivcům příliš nevzhlížela a neoslavovala sílu vůdce. Ve starobylém městě byla nalezena pouze jediná kamenná rytina člověka, vyobrazeného s maskou boha deště při vedení rituálu, který byl místními pravděpodobně považován za důležitého. »Monte Albán bylo město, které stálo na základech nové nepsané sociální smlouvy,« vysvětluje Feinman. »Se svou kolektivní a relativně rovnostářskou vládou vydrželo více než tisíciletí.«

Výživa téměř bez rozdílů

Co se týče jídla, suroviny v Monte Albánu nebyly pod kontrolou centrální vlády a nebyly skladovány hromadně. Fungoval ovšem tržní systém, díky němuž mohli místní zemědělci prodávat své plodiny, převážně kukuřici, fazole a tykve, a kupovat jiné, kterých byl naopak v nepříliš plodné oblasti Monte Albánu nedostatek. Kosterní ostatky chudých obyvatel města vykazují méně známek podvýživy než v ostatních jiných osídleních tohoto regionu a rozdíly ve výživě žen a mužů byly také mnohem méně zřetelné.

Záhadný odchod

Mezi odborníky ale neexistuje shoda v odpovědi na otázku, proč začali obyvatelé kolem roku osm set našeho letopočtu město opouštět. Novější výzkum naznačuje, že buď emigrovali kvůli sociálním rozdílům, které časem narůstaly, nebo je přilákaly vznikající městské státy. Ruiny Monte Albánu s pyramidami a kanály leží na částečně zeleném kopci nad současným mexickým velkoměstem Oaxaca a jsou součástí světového dědictví UNESCO.

(ava, čtk)