Latinskoamerická levice bude inspirovat svět

53

Brazílie se připojuje k nové levicové vlně

Současné brazilské volby mají význam nejen pro tamní občany. Brazílie posílila novou levicovou vlnu v Latinské Americe a kooperaci globálního Jihu, která zahrnuje již 134 rozvojových zemí

Zatímco většina komentářů se zaměřuje na brazilské volby jako na vnitrostátní záležitost, je zapotřebí je pochopit také v rámci vývoje Latinské Ameriky a světa, neboť Brazílie hraje důležitou roli v makroregionálním a globálním měřítku. Proto byly brazilské volby sledovány v mnoha zemích. Brazilský exprezident Luiz Inácio Lula da Silva vyhrál ve 2. kole prezidentských voleb v neděli 30. října s 50,9 % podpory. Uspěl proti svému soupeři, vyhroceně pravicovému současnému prezidentovi Jairu Bolsonarovi, který získal 49,1 %. Bylo to nejtěsnější vítězství od obnovení demokracie po pádu pravicové diktatury v polovině 80. let.

Prezidentské volby byly v Brazílii událostí, kterou v poslední době silně prožívaly stovky milionů lidí. Nejen proto, že Brazílie je největší zemí v Latinské Americe s více než 210 miliony občanů a 156 miliony oprávněných voličů. Ani hlavně proto, že volby mají v latinskoamerických zemích obvykle větší emociální náboj než volby v Evropě. Zásadním důvodem je skutečnost, že letošní brazilské volby byly politicky velmi polarizované. Občané ostře vnímali ideologický střet mezi dosavadním ultrapravicovým prezidentem Jairem Bolsonarem a sociálně zaměřeným Luizem Ináciem Lulou da Silvou, jenž byl prezidentem už v letech 2003 až 2010. Externím důvodem byla skutečnost, že Lulovo vítězství výrazně posiluje novou levicovou vlnu v Latinské Americe a mocenské postavení rozvojových zemí ve světě.

Přestože z pochopitelných důvodů jsou v Brazílii nejvíce sledované prezidentské volby, neboť mají největší vliv na budoucí vládu, současné volby nebyly jen o volbě prezidenta. S prezidentem se volí zároveň také viceprezident, poslanci a senátoři dolní a horní komory federálního Kongresu a také guvernéři a poslanci jednotlivých brazilských států. Volba prezidenta ovšem určuje hlavní politické tendence do dalších let.

Latinskoamerický a světový dopad brazilských voleb

Jelikož je Brazílie velkou zemí s početnou populací a velkou ekonomikou, brazilské volby mají velký význam i za hranicemi země. Brazílie hraje pochopitelně důležitou roli v Latinské Americe, kde představuje třetinu obyvatelstva. Lulovo vítězství v prezidentských volbách je nutné vidět v kontextu nové, druhé levicové vlny (marea rosa španělsky, onda rosa v brazilské portugalštině), která se od roku 2018 začala postupně rozvíjet v zemích Latinské Ameriky. Lula byl přitom jedním z hlavních představitelů už první levicové vlny, jež začala zvolením Huga Cháveze ve Venezuele na konci 90. let a trvala symbolicky až do ústavního puče v Brazílii v roce 2016. Posílení nové růžové vlny bude mít vliv také na vývoj latinskoamerických regionálních ekonomických institucí, jakými jsou například Mercosur nebo ALBA.

Brazílie je vlivná také v globálním měřítku. Hraje relevantní roli v uskupení velkých rozvojových zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika) a v dalších mezinárodních institucích. Jelikož rozvojové země jsou citlivé na globální ekonomické výkyvy, BRICS má vliv i na dynamiku reakcí rozvojových zemí na současný vojenský konflikt na Ukrajině a na protiruské sankce ze strany USA a zemí Evropské unie.

Zástupci latinskoamerické levice před sebou mají ještě širší rámec spolupráce mezi zeměmi globálního Jihu. Při příležitosti zasedání OSN se letos v září sešli představitelé G-77 plus Čína, tj. uskupení původně 77 rozvojových zemí, které čítá už 134 rozvojových zemí, tedy dvě třetiny zemí OSN. Představitelé G-77 plus Čína si do svého vedení od roku 2023 zvolili Kubu, což posiluje vliv Latinské Ameriky ve světě. Nová levicová vlna v Latinské Americe spolu s téměř všemi rozvojovými zeměmi světa tak bude mít příležitost zvednout svůj hlas antihegemonické multilaterální politiky a ukázat své sociální alternativy v době přicházející recese a krize v západních zemích. To je velká výzva, v jejímž rámci je třeba chápat znovuzvolení Luly za brazilského prezidenta.

Co lze očekávat od Lulova 3. prezidentského mandátu?

Lula byl prezidentem zvolen už potřetí: v roce 2002, 2006 a nyní. Teď chce navázat na své předchozí zaměření s důrazem na sociální programy a vzdělání, pomoc ženám a marginalizovanému černošskému a původnímu obyvatelstvu, odstraňování násilí apod. Jeho levicový vliv však už nebude moci být tak výrazný kvůli širší koalici levicových a středových stran. Například viceprezident Geraldo Alckmin se sice posunul částečně doleva, ale přesto jeho stanovisko zůstává odlišné od Lulova. Lulova zkušenost mu však bude umožňovat zaměřit se na klíčová politická rozhodnutí, která by mohla podpořit rozvoj strategické infrastruktury a zásadní sociální opatření, jež by vydržela také po jeho prezidentském období.

Zároveň by mohl posílit sociálně zaměřenou mezinárodní spolupráci především s rozvojovými zeměmi v latinskoamerických i globálních organizacích včetně BRICS a OSN. Nová levicová vlna v Latinské Americe a sociálně formulované uskupení většiny rozvojových zemích světa v organizaci G77 plus Čína by mohly být inspirací i pro rozvinuté západní země, kam začíná přicházet ekonomická recese a krize. Rozvojové země sice krize může také ohrozit, ale globální Jih může silněji kooperovat a nabídnout sociální alternativy. Řečeno Lulovou terminologií, je to návrat naděje: pro Brazílii, Latinskou Ameriku i mnohé země světa.

Český levicový odkaz

Na závěr lze dodat, že do paláce Alvorada, kde sídlí brazilští prezidenti, se s Lulou vrací původní sociální atmosféra, kdy byla budova v modernistickém stylu na konci 50. let navržena levicovým architektem Oscarem Niemeyerem. Niemeyer navrhl také celou vládní čtvrť v hlavním městě Brasília, které nechal tehdy vybudovat Juscelino Kubitschek, tehdejší brazilský prezident s českými předky.

Martin LAMPTER

FOTO – autor