Nesmyslná rusofobie graduje i v opeře

24

Poté, co některá divadla v ČR hrají před představením ukrajinskou hymnu, někde se škrtá ruská hudba z koncertních programů a význačné kulturní podniky ruší angažmá ruským umělcům (pokud nevydají jasné stanovisko, že jsou »proti Putinovi«), naše první scéna stáhla nastudování Čajkovského komické opery Střevíčky.

Podle interního pokynu, který vydal ředitel Opery Národního divadla Per Boye Hansen, by představení mohlo vyznít v kontextu současné situace protiukrajinsky. Libreto opery napsal J. P. Polonskij na motivy Gogolových povídek. Ruský spisovatel a dramatik Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809-1852) pochází z vesnice ležící na území dnešní Ukrajiny. Premiéra opery se odehrála v roce 1887.

»V kontextu dnešní situace, kdy současní političtí představitelé Ruska vedou agresivní válku proti Ukrajině, vznášejí vůči nezávislé zemi nepřijatelní imperiální nároky a pro dosažení svých absurdních a protiprávních cílů způsobují humanitární katastrofu a neváhají páchat válečné zločiny, bohužel vystupuje historický kontext, v němž se Čajkovského opera odehrává, do popředí a stává se citlivým tématem, nad nímž nelze zavírat oči s poukazem, že je to ‚jen pohádka‘. Z těchto důvodů považujeme za zcela nevhodné inscenaci Čajkovského opery Střevíčky realizovat a poskytovat proputinovské propagandě jakoukoli možnost následně zneužít umělecké tvorby k sebemenšímu ospravedlňování zločinných úmyslů a skutků ruského politického vedení,« napsal umělecký ředitel Opery ND zaměstnancům 10. března. Vedení Opery ND a Státní opery se tak prý rozhodlo »po zralé úvaze«. Opera se pro příští divadelní sezonu nenastuduje, ačkoli už byli známi její inscenátoři.

Změna v návrhu dramaturgického plánu je interní záležitostí Národního divadla, doplnil mluvčí ND Tomáš Staněk pro Seznam Zprávy. »Stojíme na straně Ukrajiny a respektujeme rozhodnutí inscenátorů nepodporovat vyprávění o ‚velké ruské říši‘,« dodal. Jiná ruská díla však na repertoáru ND zůstávají, například Dostojevského Idiot, Čajkovského Labutí jezero a Prokofjevova Popelka.

Námětem vítězství dobra nad zlem

Příběh se odehrává v ukrajinské vesničce Dikaňka. »Hlavním tématem je vítězství dobra nad zlem a ovládnutí temnoty světlem. Hrdinou je odvážný a velkorysý kovář Vakula ucházející se o krásnou Oxanu, která si ho však vezme pod podmínkou, že jí přinese střevíčky samotné carevny. Kovář chce svou budoucí nevěstu získat za každou cenu, proto cestuje po světě, potkává pohádkové bytosti a nakonec, kdy si lidé z vesnice myslí, že už se nevrátí, protože po cestě zahynul, střevíčky získává a vrací se zpět, aby je předal své budoucí nevěstě,« uvádí v bakalářské diplomové práci, dostupné na internetu, studentka Masarykovy univerzity Dominika Vašíčková.

Někteří si mysleli, že jde o fejk

Zrušení plánované operní inscenace v Národním divadle vyvolalo velkou reakci veřejnosti a odborníků, z nichž mnozí neváhají toto rozhodnutí nazvat idiocií. »Už nevadí jen bardi, jako je Jaromír Nohavica, už vadí i dávno mrtví, a přesto svým dílem živí velikáni. Teď tedy Petr Iljič Čajkovskij… Že by se blížil čas, kdy se opět budou pálit knihy?« obává se odborník KSČM na kulturu Zdeněk Štefek.

Lidé na sítích a pod články na internetu reagují veskrze kriticky směrem k vedení ND, často svůj názor vyjadřují s humorem. Původně mnozí prý stažení Čajkovského opery brali jako fejk, tak absurdní jim to připadá. Například v diskusi pod článkem na Seznam Zprávách uvedl Jaroslav Nováček, že by zakázal i Labutí jezero. »Jezero je něco jako moře. Moře může být Černé. V Černém moři je Krym. Krym obsadili Rusi. Čajkovskij propaguje anexi Krymu.« Podle jiného pisatele, Petra Trnky si davové šílenství a masáž médií vybírají svou daň. Každý se chce nějak zviditelnit.

(mh)