Všichni si to pamatujeme. Na konci roku 2019 se v čínském městě Wu-chan a jeho okolí začal šířit velice nakažlivý virus, který dostal odborný název SARS-CoV-2, a brzy zdomácněl pod označením COVID-19. Postupoval s obrovskou rychlostí a zanedlouho zachvátil celý svět. Opatření proti nemoci, jako povinné nošení roušek a respirátorů a nucení populace k očkování, izolace nemocných, zavírání úřadů, škol, veřejných institucí, lock-downy, brzy následovala s různou intenzitou v každém státě. Podle statistik zemřelo na planetě přímo na onemocnění koronavirem téměř sedm milionů lidí a byl označován za pandemii.
Zajímavá je v tomto směru studie čínských lékařů, kterou prováděli přímo v epicentru Covidu-19. V provincii Chu-pej s hlavním městem Wu-chan se průzkumu na přelomu února a března 2020 zúčastnilo 5115 místních včelařů. Ani jeden z nich neonemocněl. Budiž, prý se výzkum dělal u lidí v málo zabydlené zemědělské oblasti. Další výzkum už proběhl přímo ve Wu-chanu u pěti apiterapeutů a 121 pacientů, kteří byli léčeni včelím jedem. Nikdo z nich se nenakazil covidem, a to i přesto, že se stýkali s členy svých rodin, z nichž někteří měli pozitivní testy na SARS-CoV-2. Všichni, kteří získali rezistenci na včelí bodnutí, tak zvýšili svůj imunitní systém do té míry, že je koronavirus neohrozil.
Výsledky průzkumů a pokusů nejsou samozřejmě stoprocentně vědecky ověřeny a potvrzeny, nicméně pozitivní čísla jsou ohromující. O výzkumu v Německu, který se zabýval vztahem člověka a včelího bodnutí, četností, tolerancí, alergií apod. lze všeobecně říci: Včelaři s nulovou či slabou kožní reakcí na včelí bodnutí jsou odolnější proti různým onemocněním než běžná populace. Má to však přece jen jeden háček. Silný imunitní profil mizí po dvou až třech měsících, pokud není pravidelně »živen« včelím jedem.
Vladimír SLOBODZIAN
